„Hádej Matyldo, hádej Matyldo…“: o slavné písničce a košilových šatech podle střihu Matilda od Megan Nielsen

Když jsem před lety objevila střihy od Megan Nielsen, na první pohled mě zaujaly šaty Matilda – košilové šaty mám velmi v oblibě a tyhle měly tolik krásných detailů – ozdobně prošité švy, zajímavé kapsy, všitý pasový límec, širokou sukni… A samozřejmě také krásné jméno!

Pokud mě už nějakou dobu znáte, tak víte, že jsem strávila nějakou dobu v Austrálii a mám pro ni ohromnou slabost. Megan Nielsen pochází z Austrálie a v názvu střihu – Matilda – nelze nevidět odkaz na australskou písničku Waltzing Matilda, slavnou tzv. baladu o buši (bush ballad) tedy takovou obdobu našich trampských písní, která se před víc než sto lety stala v podstatě neoficiální australskou hymnou. Melodie pronikla i do českého kulturního prostoru díky textu Jiřího Štaidla Hádej Matyldo v podání Karla Hály. Z anglického i českého názvu se zdá, že Matilda či Matylda je nějaká žena, která tančí, respektive hádá, ale pokud v originále rozluštíte australský slang, zjistíte, že spojení „waltzing matilda“ znamená šlapat pěšky s batohem, tedy tou „matildou“, a žádnou dámu stejného jména tam nenajdete. Píseň vypráví smutný příběh o muži, který se živí nahodilou prací v buši, a na cestě si na večeři uloví zatoulanou ovci. Je však obviněn z krádeže a pronásledován policisty. Než by se nechal zajmout, spáchá raději sebevraždu. To český text je o dost veselejší a ačkoli tam už najdeme postavu jménem Matylda, Štaild zachoval v textu odkaz i na tu australskou matildu ve formě kabely. Pokud byste si chtěli obě verze poslechnout a něco málo se o písni dozvědět, můžete zde v krátkém rozhlasovém pořadu. Nicméně tohle propojení slavné písně a střihu na šaty je celkem příhodné, protože styl šatů se nese v duchu utilitarismu a do buše by se celkem hodily.

Takže zpět ke střihu samotnému. Když jsem na něj tehdy narazila, byl nabízen jen v pěti velikostech (XS-XL), a ačkoliv bych se do něj vešla, trochu mě ten malý záběr velikostí odradil. Teď už je všechno jinak a Megan Nielsen nabízí střihy hned ve dvou velikostních variantách, které celkem pokrývají velikosti 0 – 34. A podle tohoto číslování aktualizují i staré střihy. Takže když přišla loni řada na Matildu, hned jsem si jí pořídila. Jen na látku jsem si musela ještě chvíli počkat, dokud jsem u Mráze neobjevila tenhle úžasný malinový len. Pak už bylo jasné, že z něj bude skvělá Matilda. Navíc v tu chvíli vyhlásily holky ze Steh za stehem společné šití ze lnu, takže se mé plány taky konečně jednou sešly s jejich.

Chtěla jsem, aby mi šaty seděly co nejlépe, takže jsem z lněných odstřižků z jiného projektu spíchla zkušební model a dopracovala se k několika mým obvyklým úpravám. Našpendlila jsem přebytečnou látku na předním sedle a ve střihu pak provedla v podstatě úpravu pro úzká ramena. Také jsem zadní díl zkrátila v zádech (sway-back adjustment). Vrchní přední díl je princesový a potřebovala jsem přes prsa přidat jen maličko, takže jsem jen upravila křivku švů tak, že jsem nad prsy trochu ubrala a u prsního hrotu naopak trochu přidala. A myslím, že šaty sedí moc hezky!

Šaty ale rozhodně nebyly žádnou rychlovkou. Pomineme-li zkušební model, samotné střihání trvalo věčnost, protože máte 18 různých dílů, plus k několika střiháte ještě výztuhu. Pak samotné sešití a prošívání švů, vypracování všech těch krásných detailů, knoflíkových dírek a našití knoflíků… No několik dlouhých večerů mi zabraly, ale moc jsem si to užila (až na to střihání). Občas je fajn ušít si nějakou osvěčenou rychlovku, ale stejně tak je příjemné se občas ponořit do delšího projektu. Tak se tím množstvím dílů a kroků nenechte odradit, rozhodně za to šaty stojí a instrukce ke střihu jsou výborné!

Některé prvky střihu také přímo vybízí pohrát si s kontrastnámi detaily, například na stojáčku, vnitřních dílech pasového límce, zapínání, sedel, nebo kapes… Přemýšlela jsem, že bych nějak využila své poslední zbytky bavlněného plátna od Liberty se vzorem Wiltshire berry, protože tak krásně ladilo s barvou lnu. Nakonec jsem to ale zavrhla, protože jsem vlastně nechtěla tu jednobarevnost nijak rozbíjet. Nicméně jsem tam alespoň kousíček propašovala na vnitřní sedlo pod mou etiketu a vypadá to krásně.

Jak je asi patrné, ze šatů jsem nadšená. Už jsem je vynesla několikrát a posbírala pár komplimentů, což je vždycky příjemné. Povedlo se mi vás aspoň trochu navnadit na to, abyste se do nich taky pustily?

Tak zase příště,

Magda