Výtvory

Příběh kabáto-šatů a kloboučku alá Kate Middleton

Jak někteří víte, posledních pár let jsem se mimojiné věnovala doktorátu na téma historie australské angličtiny. Na konci února nastal den D – obhajoba! Původně jsem si na ni neplánovala vyrábět žádný speciální outfit, ale snila jsem o kabáto-šatech ve stylu Kate Middleton na následnou promoci. Jenže, únorová obhajoba znamenala, že promoce bude v červnu a to už bude na ty kabáto-šaty nejspíš moc teplo. Tak mi nezbylo nic jiného než si je ušít na obhajobu. Ozvlášť když jsem si na lednovém modistickém kurzu u skvělé Jolany Kotábové stihla kromě kloboučku na promoci vyrobit ještě dokonalou kennedyovku. Byla by škoda k ní nevyrobit i ladící outfit.

Výběr střihu

Mnoho střihů na kabáto-šaty jsem nenašla. Existuje několik s úzkou sukní, například tyhle od Daria Patternmaking nebo tyhle krásné v retro stylu z Burdy, které sice mají širší sukni, ale také úplně neodpovídaly mé představě. Ta byla velmi specifická – upnutý dvojřadý vršek s klopami směřujícími nahoru a širokou sukní bez skladů nebo řasení. Prošla jsem všechny své výtisky Burdy, jestli nenajdu alespoň střih na takové sako, který bych upravila, ale nic tuhle představu nesplňovalo. Jelikož jsem nikdy pořádné sako nešila, úplně jsem si na předělávání tvaru klop nevěřila.

Střih, který mé představě odpovídal nejvíc byl Nancy blazer od Vikisews. Nicméně má příliš volnosti a zakoupený střih dostanete jen v jedné velikosti. Na základě velikostní tabulky jsem si vybrala střih o dvě velikosti menší než bych měla, ale zkušební model byl tak nějak stejně všude obrovský a upravit ho by bylo moc práce. Nicméně klopy přesně odpovídaly mé představě. Takže co teď? Spojit několik střihů dohromady, samozřejmě!

Střihové puzzle: kombinování střihů

Pamatujete moje prošívané sako z látek od Liberty, které jsem před pár lety šila? Je z dubnové Burdy 2018 a moc se mi líbí, jak střih sedí, tak jsem se rozhodla z něj vyjít. Nakonec nebylo tak těžké z jednořadého saka udělat dvouřadé a přepoužít límec a klopy z Nancy.

Nejprve jsem se zbavila předních sedel a to tak, že jsem zkrátka sedlo položila na zbytek předního dílu, aby na sebe seděly švové linie a obkreslila nový přední díl. Dalším krokem byla linie průkrčníku a klop. Řídila jsem se vyznačeným předním středem na obou střizích. Podél této středové linie jsem střihy položila na sebe a obkreslila linii průkrčníku a klop Nancy tak, aby navazovala na výchozí střih z Burdy. Také jsem potom musela prodloužit díly pasového límce.

Střih z Burdy má jen stojáček, je bez límce. Stojáček jsem si tedy změřila, abych ho srovnala se stojáčkem límce z Nancy a nějakým zázrakem si přesně odpovídaly, takže nebyl problém použít stojáček s límcem z Nancy. Na střih jsem si překreslila i vyznačení kapsičky z Nancy, jak vidíte na fotce střihového dílu, ale nakonec jsem ji nešila, chtěla jsem vršek hodně jednoduchý. Ale zpětně si říkám, že jsem ji ušít měla.

Na sukni jsem použila tu ze svého osvědčeného střihu na šaty z dubnové Burdy 2020, které jsem šila několikrát. Jen jsem upravila šířku jednotlivých panelů v pase tak, aby navazovaly na vrchní díly. Viděno zpětně, měla jsem si vybrat nějaký jiný střih, protože tady mi vzniklo nějak moc objemu po stranách. Měla jsem nejspíš zvolit půlkolovou sukni.

Nastříhání dílů & vypracování

Časově (a psychicky :D) nejnáročnější bylo vystřihnout všechny díly z hlavní látky (použila jsem vlněnou směsovku z vyprodávání zásob látek Pietro Filipi), z hedvábí na podšívku (letitý úlovek z londýnské Goldhawk road) a výztuhy (použila jsem rašlovku). Ve vypracování jsem se řídila především instrukcemi k Nancy blazer, které jsem opravdu skvělé. Narozdíl od Burdy se doporučuje vyztužit všechny přední díly a vršek rukávové hlavice a také všechny záložky, dále pak použití nažehlovacího proužku na okraje klop a průramků. Instrukce na všivání rukávové hlavice jsou také výborné, lépe vsadit rukáv se mi asi ještě nikdy nepovedlo. Vyrobila jsem si také decentní ramenní vycpávky a z trochy bavlněného vatelínu i výplň rukávové hlavice. Mezi podsádku a podšívku jsem všila paspulku, která tomu podle mě dodává nádech luxusu. Podšívku jsem všívala na stroji kromě spodního lemu a lemu rukávu, kde je přišitá ručně na ručně přichycené záložky.

Menší komplikaci představoval fakt, že jsem chtěla šaty na tělo, ale se zapínáním pouze v pase na jeden knoflík. Všila jsem tedy dovnitř patentky, což funguje proti nechtěnému rozevírání skvěle, ale občas někde látka táhne, což nevypadá zrovna dvakrát hezky.

Nicméně jsem se svými kabáto-šaty celkem spokojená. Určitě se do nějakých pustím ještě v budoucnu a budu vědět, co vylepšit nebo udělat jinak. Výběr látky také mohl být lepší, protože tahle modrá mi trochu připomíná pracovní plášť našeho školníka na základní škole. Tyhle kabáto-šaty možná nakonec zbavím těch patentek a skončí jako kabát, kde tu modrou trochu rozbiju nějakou barevnou šálou. Ale jsem ráda, že jsem si je ušila a v ten velký den se v nich cítila dobře.

Tak zase příště,

Magda

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *