O koalách a včelích plástvích: Wool & Honey od Andrey Mowry aneb můj první svetr

Jak jste si mohli přečíst v jednom z předchozích článků, začátkem téhle korona aféry jsem se dala na pletení. Po úspěšně upleteném a nošeném šálu Find Your Fade jsem se rozhodla, že nastal čas vrhnout se na první svetr. No, říkám první, ale vlastně jsem dva upletla na střední. Nicméně to se moc nepočítá, protože dozorovala a hojně pomáhala babička. Tentokrát byla ovšem babička 150 km daleko, takže to bylo celé na mě.

Nebyla bych to já, abych nezavrhla obvyklou první volbu newbie pletařek v podobě nějakého oversized svetru z tlusté vlny. To zkrátka není můj styl. Už dlouho jsem obdivovala svetr Wool & Honey od Andrey Mowry. Dokonce jsem si na něj už na jaře koupila vlnu, ale pořád jsem neměla odvahu se do něj pustit. Ale na podzim Zuzky z Woolpointu vyhlásili svetrový KAL právě s tímhle svetrem. Takže jsem to vzala jako znamení a vrhla se na pletení. A myslím, že se to celkem povedlo!

Věda výběru velikosti

Co mi přijde u pletení poněkud zrádné je, že si nikdy nemůžete být tak úplně jisti, jak to klapne s velikostí. Není to jako u šití, kdy máte jasně dané konečné rozměry. U pleteného oblečení vstupují do hry příze, jehlice, a napětí při pletení, což může vyústit v úplně jiné svetry, i když člověk plete stejnou velikost. Tenhle svetr je navržen s velkou volností (10 – 23 cm, zálěží, jak si zvolíte velikost). Já jsem ho tak moc volný nechtěla, takže v kombinaci s mým volnějším vzorkem jsem se rozhodla pro velikost S a doufala v dobrý výsledek.

Od několika lidí jsem slyšela, že jim průkrčník připadal moc úzký, a stejně tak rukávy. S průkrčníkem jsem problém neměla, ale rukávy mi během pletení trochu úzké přišly. Nicméně jsem pletla z merina a byla jsem si celkem jistá, že se vytáhne, což se taky stalo. Po vyprání sedí přesně tak, jak jsem chtěla.

Nové techniky s každým novým kouskem

Na tomhle svetru jsem si vyzkoušela spoustu nových věcí. Začala jsem takzvaným tubular cast-on (typ nahození), které jsem dělala podle tutoriálu přímo od Andrey. Vypadá to moc pěkně, jako kdyby jednotlivá oka přetékala do rubu. Potom přišla řada na zkrácené řady, které slouží k tvarování na zádech, kdy přidáním řad jen pod zadní stranou průkrčníku zajistíme, že výstřih vzadu bude posazen výš než vepředu, jak to známe z kupovaných svetrů a triček. Ty jsem pletla podle tutoriálu od Vlněných sester. Pak konečně přišel hlavní tahák tohohle svetru – plástve! Vypadá to kompikovaně, ale jde vlastně jen o to, že při nahození obtočíte přízi kolem jehlice hned několkrát, pak ji několik dalších řad snímáte, a až přijde čas, oko přetáhnete a zapletete, čímž se tvoří plástve. Zuzka z Woolpointu natočila video (soukromé, ale po dokladu o zakoupení návodu určitě ráda pošle odkaz), kde to názorně ukazuje, což je skvělé, protože je vždycky trochu jednodušší, když to člověk vidí na vlastní oči.

Svetr jsem pletla zhruba dva měsíce, vždycky po večerech pár řad jako takovou večerní terapii. Hotovo bylo na konci listopadu a od té doby svetr nosím často. Je moc pohodlný, měkkoučký a teplý – ideální pod bundu na zimní procházky.

Tak zase příště,

Magda