Šicí tipy,  Výtvory

Jak jsem šila své vysněné oboustranné prošívané sako z látek od Liberty: tipy & triky

Když jsem před lety v rámci Erasmu bydlela v severoanglickém Durhamu a poprvé tam navštívila obchod s oblečením Monsoon, naprosto jsem si zamilovala jejich barevná prošívaná saka zdobená výšivkami, korálky a třásněmi. Ale můj rozpočet na žádné úplně nestačil. Od té doby jsem snila o tom, že si jednou nějaké podobné ušiju, a sbírala na něj látky od Liberty. A konečně na něj došlo! Jak vidíte, nakonec jsem ho už ničím dalším nezdobila, protože látky jsou samy o sobě dost výrazné, tak si to budu šetřit na příští sako, protože určitě nějaké příští bude. Ale zpět k tomu, které jsem si ušila letos!

1/ Výběr střihu

Střihy na prošívaná saka jsou většinou co nejjednodušší. Mají co nejméně švů, které jsou kvůli prošívané látce tlusté, a žádné tvarování pomocí záševků aby pokud sako prošíváte až po sešití, tak se prošívalo na rovných plochách. V indie šicí komunitě jsou obzvlášť populární Hovea od Megan Nielsen nebo Tamarack od Grainline studio. Ale nebyla bych to já, kdybych neměla úplně jinou představu – chtěla jsem vypasované přiléhavé sako. Takže jsem si vybrala střih z dubnové Burdy z roku 2018, které má princesové švy s malinkým prsním záševkem, pasový límec, a spodní díl složený z několika panelů – zkrátka tolik střihových dílů, že by to leckoho od prošívání odradilo. Ale já jsem se odradit nedala!

Přemohla jsem se k ušití zkušebního modelu, abych si rozmyslela designové změny a zkontrolovala, jak sako sedí. Sedělo mi překvapivě dobře, jenom jsem jako obvykle zúžila ramena. Pokud jde o design, tak jsem sako dost zkrátila, zbavila se klopy (zkrátka jsem ji na střihovém dílu podél linie přehybu odstřihla), zvýšila jsem trošku stojáček a rozhodla se, že sako udělám bez zapínání.

Obrázek vlevo je ze stránek burdastyle.cz.

2/ Výběr látek

S připraveným střihem bylo potřeba vybrat látky. Měla jsem doma za ty roky nasyslených několik bavlněných pláten od Liberty, teď už šlo jen o to vybrat, jestli je použiju všechny a jak je nakombinovat a přiřadit jednotlivým dílům. Hrála jsem si hodně možnostmi, ale nakonec jsem se rozhodla udělat jednu stranu saka poměrně neutrální ze dvou tmavěmodrých vzorů – paisley s hvězdičkami a potom takové abstraktní tečkované kostky – kdy většina dílů je střižená z paisley, jen pasový límec a přední sedla jsou z kostky. Druhá strana je barevnější, tam jsem zkombinovala svůj nejoblíbenější vzor Wiltshire berry s květinových vzorem, vše v růžovo červených tónech s trochou bílé a modré. Zadní díl jsem na téhle straně rozdělila a přidala trojúhelníkové sedlo a také kontrastní spodek rukávu.

3/ Nastřihání látek

Plánovala jsem, že okraje saka začistím šikmým proužkem, takže na vrchní hranu stojáčku, vnitřní středové okraje a lemy jsem nepřidávala švové přídavky. Jinak jsem přidala všude 1,5cm. Vytřihla jsem všechny díly z tmavěmodrých látek a pak znovu z těch růžovo-červených s tím rozdílem, že tam bylo dílů víc díky přidání zadního sedla a spodku rukávu.

4/ Sešití hlavních dílů & výplň

Prošívaná saka se často stříhají z již prošité látky. To jsem dělat nechtěla, protože jsem si chtěla s prošíváním pohrát, a protože bych potom na saku měla milión tlustých švů. Místo toho jsem se rozhodla sešít hlavní díly k sobě, prošít je, a až potom sešít zbytek švů. Takže jsem sešila levé a pravé přední vrchní díly, zadní vrchní díly, celý spodní díl (bez pasového límce) a vnější šev rukávu.

Teď si jistě říkáte, že jsem ještě vůbec nezmínila, že bych vystřihla díly z výplně. Ty jsem právě vytřihla až poté, co jsem sešila hlavní díly z látky, protože jsem nechtěla tyhle švy mít na dílech výplně. Na výplň jsem použila tenký bavlněný vatelín. U spodního dílu bylo stříhání snadné, prostě jsem položila již sešitý díl na vatelín a obstřihla ho. U vrchních dílů a rukávu to bylo trochu složitější, protože jsou tvarované. Ty jsem tedy vytřihla vlastně z původních střihových dílů, jen bez přidavků v těch švech, které jsem na látce již sešila, a záševek jsem vystřihla. Takhle upravené díly z vatelínů jsem potom sešívala tak, že jsem je položila těsně vedle sebe a sešila cikcakem, čímž jsem docílila plochých švů. Z vatelínu jsem pak vystřihla i stojáček a pasový límec.

5/ Prošívání jednotlivých dílů

Teď teprve začala ta pravá zábava – prošívání! Mým prvním tipem je tohle kouzelné lepidlo ve spreji od Prymu, kterým si snadno přilepíte vrstvy látky na vatelín. Neschne úplně hned, takže má člověk čas všechno hezky narovnat, a vymívá se vodou. Pomůže s tím, aby se jednotlivé vrstvy nerozjížděly a netvořily se na některé straně nepěkné záhyby a je to mnohem pohodlnější a spolehlivější způsob, než špendlíky. Takhle jsem si spojila vrstvy na všech dílech kromě stojáčku a pasového límce.

Pak bylo potřeba rozhodnout se, jak vůbec budu prošívat. Zvažovala jsem opět spoustu možností, ale nakonec jsem vlastně zvolila jen rovné linie v různých rozestupech – malých na sedlech a koncích rukávů, a širších na hlavních dílech, s pár takovými „ornamenty“ na sedlech. Linie jsem si na světlejší stranu nakreslila fixou, která se také dá odstranit vodou, aby šla potom snadno vymít.

Pokud máte na stroji kráčející patku, určitě je právě prošívání vhodnou příležitostí na její použití, protože také pomůže s tím, aby se všechny vrstvy pohybovaly strojem stejně. Délku stehu je vhodné nastavit delší, já jsem použila myslím 3 nebo 3,5mm. Protože každá strana saka je jinak barevná, šila jsem s horní nití ve světle šedé barvě a spodní nití v tmavěmodré. Musela jsem si trochu pohrát s napětím, aby nikde nelezla nesprávná barva, ale pak to fungovalo skvěle. Také jsem se snažila neprošívat švové přídavky.

6/ Sešití zbývajících švů

Jelikož mělo sako být oboustranné, rozhodla jsem se, že na sešití bočních švů vrchního dílů, rukávů a vsazení rukávů použiju něco jako falešný plochy šev (anglicky faux flat-felled seam). Proto jsem se taky snažila nezajíždět pri prošívání do švových přídavků, ale ne vždycky se mi to povedlo. Zpětně vidím, že jsem si měla švové přídavky vyznačit a být pečlivější. Ušetřila bych si párání.

Postup se pokusím popsat slovy, ale raději si beru na pomoc i obrázky. Prvním krokem (po případném párání) je sešití švů, jako byste sešívali obyčejný šev s danými švovými přídavky.

Potom je potřeba odstřihnout přídavek vrstvy vatelínu a vrchní (modré) látky co nejblíže švu. Pokud jste vrstvy slepily, budete je muset odlepit, ale šlo to snadno bez použití vody. Následně ostřihnete zhruba polovinu přídavku spodní (červené) látky na té straně, kam šev chcete sežehlit.

Nesetřihnutý přídavek sežehlíte na vybranou stranu a zahnete ho dospod tak, aby zakrýval sestřižený přídavek. Takto zažehlený šev zajistíte špendlíky a přišijete neviditelným stehem.

A tady je výsledek. Docela pěkné, co myslíte?

Pak zbývalo už jen spojit vrchní a spodní díly s pasovým límcem a všít stojáček. Na těchto dílech jsem lepidlem spojila s vatelínem jen tmavěmodrou látku. U stojáčku jsem přiložila tmavěmodrou látku s vatelínem lícem k líci na tmavěmodrou stranu vrchního dílu, a červený díl stojáčku lícem k líci na červenou stranu, sešila, zažehlila směrem nahoru, zastřihla přídavky, a sestehovala na vrchním okraji všechny vrstvy k sobě. Pasový límec jsem přišila podobně jako by tomu bylo u šatů s vypodšívkovaným pasovým límcem – vrchní díl živůtku jsem vložila mezi díly pasového límce tak, aby lícem k líci ležela odpovídající barva a šev sešila. Potom jsem k modrému dílu pasového límce přišila spodní díl saka, zatřihla přídavky, a přistehovala spodní okraj červeného pasového límce v ruce. Na závěr jsem pásek ve všech vrstvách prošila.

7/ Začištění okrajů

Sako sešité, už bylo třeba jen začistit okraje. To jsem se rozhodla udělat nakonec pomocí tmavěmodrého bavlněného šikmého proužku. Našila jsem ho na tmavěmodrou stranu saka, zahla dovnitř, a tam přišila v ruce.

Závěrem

V tomhle saku jsou desítky hodin práce, ale každou jsem si moc užila. Bavily mě ty ty desítky metrů prošívání i spousta ručního šití. Jediné, co jsem možná měla udělat jinak je, že jsem měla do saka přidat trochu volnosti. Zkušební model mi seděl přesně podle představ, ale prošíváním se díly trošičku změnšily. Já jsem samozřejmě věděla, že se tohle prošíváním děje, a není to žádný velký problém, protože sako mi je, jen v něm mohlo být malinko víc prostoru. Ale celkově jsem nadšená a mám radost, že jsem konečně pořádně využila svoje zásoby Liberty.

Pochlubte se, jestli jste se už také někdy pustily do prošívaného saka, nebo napište, jestli vás to vůbec láká! V tom případě doufám, že vám třeba tenhle článek bude užitečným.

Tak zase příště,

Magda

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.