Okénko do šicí knihovny, 2. část: romány a literatura faktu s šicí tématikou

Zimní počasí a nadcházející Vánoce přímo svádí k tomu schoulit se do křesla s šálkem čaje a ponořit se do nějaké dobré knihy. V dnešní době je výběr opravdu široký, takže si každý přijde na to své, i my švadlenky. Já mám ve své knihovně hned několik románů, kde šití hraje větší či menší roli, a potom také několik kousků literatury faktu, která se věnuje dějinám módy, odívání, péči o oblečení, nebo módnímu průmyslu. Tak třeba vás některá zaujme.

The Dress, Kate Karrigan

Osud tří žen spojený příběhem jedněch couture šatů. V románů se prolíná příběh Lily, blogerky a milovnice vintage módy, který se odehrává v současnosti v Londýně, s příběhem Joy, dámy z newyorské smetánky padesátých let, která se snaží zachránit si manželství, s příběhem Honor, irské přistěhovalkyně a šikovné krejčové, u které si Joy objedná šaty, které se mají postarat o to, aby po ní její manžel nepřestal toužit. Když Lily narazí na fotku šatů v novinách, začne postupně odkrývat tajemství s nimi spjatá, a zároveň se je rozhodně zreprodukovat. Kromě toho, že jde o opravdu poutavý a zajímavý příběh, se román velmi detailně věnuje procesu navrhování šatů i samotnému šití, a akcentuje psychologickou roli, kterou oblečení v našem životě sehrává. Nečekejte návod na couture techniky, ale šití tu dostává opravdu hodně prostoru. V českém překladu jsem knihu nikde neobjevila, ale pokud umíte anglicky, určitě stojí za přečtení. Já jsem ji před lety koupila v Levných knihách, naprosto okouzlena těmi fialovými šaty na obálce.

Čas mezi šitím, María Dueñas

Věděli jste, že oděvní střihy pomohly vyhrát válku? Ve skutečnosti možná ne, ale alespoň podle tohoto románu ano. Hlavní hrdinka Sira, talentovaná krejčová, prchá z Madridu před občanskou válkou, a usazuje se v Maroku, kde postupně vybuduje vlastní módní salón. Shodou náhod se zaplete s britskou tajnou službou a začne pro ně pracovat. A víte, jak s nimi komunikuje? Pomocí tajných značek na oděvních střizích, které Sira pravidelně odesílá.

Jestli máte rádi historii, dramatické, epické příběhy, tak tenhle román určitě doporučuju, sama jsem ho měla problém odložit. Šití se tu opět věnuje hodně pozornosti, od skoro až romantických šicích začátků hlavní hrdinky v salonu, kde pracovala i její matka a kde se učila správně navlékat jehlu, přes budování vlastního podniku v Maroku, až po klíčovou roli, kterou sehrávaly její střihy ve světových dějinách. Podle románu vznikl i španělský seriál (ke shlédnutí na Amazon Prime, tuším),  a loni ve Španělsku vyšel druhý díl románu, ale do češtiny zatím přeložen nebyl.

Salon Eliott, Jean Marsh

Jak název napovídá, opět tu jde o módní salón – tentokrát si ho založí dvě sestry v Londýně ve 20. letech po náhlé smrti svého otce, aby se uživili. Začínají s tím jediným, co mají – přešívají otcovo staré oblečení nejdřív na kousky pro sebe, a potom pro dámy nižších společenských tříd, takže tu najdete i inspiraci na refashion! Postupně se ale vypracují do nejvyšších pater světa módy. Móda, drahé látky a třpytivé korálky zdobící tehdejší šaty tu představují cestu k ženské emancipaci v době, která jí ještě moc nepřála, obzvlášť ve vyšších patrech společnosti, kde ženy nebyly vychovávány a vzdělávány pro práci. Kniha byla napsána podle stejnojmenného seriálu z devadesátých let z produkce BBC.

Kdo šije u Podolské? Lucie Hlavinková

Román o znárodnění slavného módního salonu Hany Podolské, který je opět spíš víc o historii než o šití samotném, ale to ho nečiní o nic méně zajímavým. Je smutné sledovat, jak se z podniku proslaveného elegancí a noblesou inspirujících se na pařížských přehlídkách stává komunistická výrobna oblečení, jejíž produkce ustupující od praktik vysoké krejčoviny se od těchto „buržoazních“ hodnot vzdaluje k fádnosti a praktičnosti komunistické éry, stejně jako se z života lidí vytrácí svoboda. Na co by také poslušně pracující proletariát potřeboval luxusní róby a elegantní kostýmky. Podolské samotné je v salonu dovoleno pracovat jen jako prodavačka. Proměna její klientely je symbolizována postavou první dámy Martou Gottwaldovou, která se snaží přivlastnit si pomocí nové garderóby noblesu svých předchůdkyň, ovšem marně – ani ty nejkrásnější šaty z paní Gottwaldové pravou dámu nevykouzlí.

Švadlena, Rosalie Ham

Po dvaceti letech v Evropě, kde se Tilly vyučila krejčovou ve slavném salonu Madeleine Vionnet, se v padesátých letech Tilly vrací do rodného australského  maloměsta a představí jeho obyvatelům krásu couture módy. Důležitost módy je v románu podtržena názvy jeho čtyř částí, kdy se každá jmenuje po jiném druhu látky. Ale stejně jako z paní Gottwaldové v Kdo šije u Podolské krásné šaty nedokáží z místních vesnických paniček, které se tak rády oddávají klepům, udělat dámy a inspirovat je k vybranějším způsobům a sebereflexi. Sice si nechávají šít u Tilly, ale zároveň ji nespravedlivě perzekvují za smrt chlapce, kterou měla v deseti letech zavinit, jako i za další nešťastné události, které se ve městě od jejího návratu udály. Jejich chování tak Tilly inspiruje ke vskutku nevšednímu řešení situace.

V roce 2015 vyšlo filmové zpracování románu s Kate Winslet v hlavní roli a opravdu nádhernými kostýmy. Kdo je trochu zběhlý v australské literatuře a filmech, toho nepřekvapí, že postavy i děj jsou svým způsobem poněkud bizardní, takže to není úplně pro každého, ale mě baví.

Francina válka, Franci Rabínková Epsteinová

Memoár Franci Rabínkové Epsteinové, přeživší holokaustu. V osmnácti v Praze převzala rodinný podnik, úspěšný módní salón, ale s přijetím protižidovských zákonů postupně rodina přicházela o práva, majetek, a nakonec i o svobodu. Tahle kniha není tolik o šití, ale je to fascinující náhled do otřesného světa koncentračních táborů a následného návratu do poválečné Prahy osvěžujícím pohledem mladé ženy prostým patosu nebo dramatičnosti, který se zabývá nejen hrůzami války, ale i každodenními záležitostmi jako vztahy a sexualitou, které se řešili i za zdmi koncentráků.

Na šití není v knize moc prostoru, objevuje se tam spíš ve střípcích jako vzpomínka na metodickou a uklidňující činnost, kterou pro Franci představuje, nebo jako nutnost v absurdních situacích jako tato: Po příjezdu do jednoho z táborů bylo Židům přikázáno odevzdat všechny svršky delší než určitý počet centimetrů (nepamatuji si přesný údaj). Franci popisuje, jak si vzala svůj dlouhý vlněný kabát a nůžtičkami na nehty celou noc pižlala látku, aby ji zkrátila na požadovanou délku, a začistila vypáranou nití lem. Možná si tuhle knihu nechte až po Vánocích, protože to místy opravdu není veselé čtení, ale za přečtení určitě stojí.

Vláda módy: Cena rychlé módy a budoucnost oblečení, Dana Thomas

Novinářka Dana Thomas nabízí sondu do fungování a (ne)udržitelnosti módního průmyslu na základě svých zkušeností z továren, které navštívila a pořízených rozhovorů, a zamýšlí se, jak z toho současného šíleného kolotoče rychlé módy ven. Kniha vznikla ještě před covidem, který měl na módní průmysl velký dopad, a bylo by tedy zajímavé, kdyby Thomas situaci zmapovala znovu. Skvělou recenzi knihy napsala Štěpánka, tak případně koukněte k ní na blog.

Wardrobe Wisdom: From a Royal Lady’s Maid, Alicia Healey

Alicia Healey pracovala několik let jako komorná v Buckinghamském paláci a její kniha představuje spoustu tipů ohledně toho, jak se o své oblečení dobře starat, jak spravit případné závady a minimalizovat škody po nepřijemných nehodách, co mít v cestovním šitíčku, jak oblečení správně sbalit na cesty, jak se vhodně obléknout pro všechny možné příležitosti, či co nesmí chybět v šatníku každé správné dámy. I když rady, jak se obléknout na audienci u anglického krále či na závody v Ascotu nejspíš většina z nás nevyužije, nikdy neškodí být připraven. Samozřejmě nechybí ani historky ze života komorné v 21. století v jedné z nejslavnějších monarichií na světě. Česky kniha také, zdá se, nevyšla.

Následující dvě knihy jsou trochu akademičtější, ale neméně zajímavé práce, pokud máte chuť na vědecký pohled na módu. O těch jen krátce.

Šaty chodící: Každodennost a symbolika ve šlechtickém šatníku raného novověku, Milena Hajná

Kniha nabízí sondu do oblékání v období 16. – 18. století a kouká se na módu v kontextu každodenního života, její symboliku, a co se všechno o ní můžeme dozvědět z dobových materiálů jako jsou portréty, literatura a podobně.

Oděv – móda – tvorba, Helena Jarošová

Jak název napovídá, kniha se věnuje vymezení rozdílu mezi oděvem a módou, a čím vším se tvorba oděvu a módních trendů řídí. Jarošová bere čtenáře na exkurzi do historie dějin odívání a módy od starověku po současnost, ale nejvíce se věnuje 20. století. Zabývá se především módou jako institucí, která se i přes svou nezávislost představuje de fakto sociální, ekonomický a umělecký fenomén. V neposlední řadě se kniha věnuje psychologickému, sociálnímu a estetickému významu odívání.

Bonusový tip: Spolubydlící, Beth O’Leary

Tahle kniha vůbec není o módě, ale hlavní hrdinka Tiffy má vskutku eklektický vkus v oblékání a autorka vás několikrát nechá nahlédnout do jejího šatníku plného barevných šatů, třpytivých materiálů a všemožných doplňků. Navíc Tiffy vlastní šicí stroj, i když ji ho v románu nevidíme používat. Jestli chcete nějaké nenáročné čtení, co zahřeje u srdce příběhem o nevšedním způsobu spolubydlení v předraženém Londýně, kde si Tiffy se svým spolubydlícím vyměňuje papírky s roztomilými vzkazy, protože se v bytě nikdy nepotkávají, tak doporučuju všema deseti.

Doufám, že vás na mém seznamu třeba něco zaujalo. Pokud víte o nějakém dalším románu s šicí tématikou nebo nějaké zajímavé literatuře faktu, tak budu ráda, pokud se podělíte v komentářích.

Tak zase příště,

Magda