Něco na úvod: The Seamstress Tag

Mám asi jen čtyřleté zpoždění, ale myslím si, že The Seamstress Tag, který před bezmála čtyřmi rokmi odstartovala Hollie Dolly je skvělý způsob, jak se vám trochu představit a nastínit, jak jsem se dostala k šití. Tak jdeme na to:

Kdo jsi?

Jmenuju se Magda a jsem nadšenou sběratelkou látek s vášní pro elegantní šaty. Taky mám za to, že mašle by neměla chybět téměř žádnému outfitu. A miluju čaj. Černý. Earl Grey úplně nejvíc.

Jsem z Českých Budějovic, ale už několik let žiju v Praze. Rok na střední a semestr na univerzitě jsem strávila v Austrálii, kde to miluju – slunce, báječní lidé, životní styl – zkrátka se z ní stal můj druhý domov.

Když nešiju, tak studuju Ph.D. v oboru Anglický jazyk a jsem koordinátorkou kurzů v jazykové škole, ale když všechno dobře dopadne, čeká mě možná brzy změna kariéry.

Kdy a proč jsi začala se šitím?

Když jsem byla malá, vždycky jsem si ráda hrála s bárbínama. Mamka nám na ně šila nové oblečení, tak jsem to občas také nadšeně zkoušela, ale nevypadaly zdaleka tak sofistikovaně, jako ty její – většinou totiž držely pohromadě jen díky převázané stuze nebo přinejlepším asi tak dvěma stehům. Ale moje prababička byla krejčovou, a i když umřela, když jsem byla hodně malá, pamatuju si její šicí stroj a různé pomůcky – mou nejoblíbenější byl velký magnet, kterým sbírala rozházené špendlíky, s tím jsem si vždycky ráda hrála. Takže to šití máme v rodině!

Nikdy jsem si příliš nepotrpěla na trendy, většinou jsem měla přesnou představu o tom, co bych chtěla nosit, jen v těch obchodech to jaksi neměli. Takže jsem si zhruba v šestnácti půjčila babičky šicí stroj, s mamkou došla koupit látku a vyštrachala starou Burdu. Žádné plátěné tašky nebo povlaky na polštář – usmyslela jsem si, že se rovnou vrhnu na tu burdovskou změť čar a minimalistické instrukce a ušiju si s mamky pomocí zavinovací šaty. Nepřekvapivě výsledek za moc nestál – vybrala jsem si totiž příšernou látku (modrý satén s bílými spirálami) a o úpravách střihu jsem neměla nejmenší tušení. Ale nijak zvlášť mě to netrápilo, měla jsem radost z prvního ušitého kousku, i když jsem ho nikdy nenosila.

Můj šicí koutek včetně kreativního nepořádku

Následovalo ještě pár takových kousků. K osmnáctinám jsem ale dostala vlastní stroj, a protože můj taťka vždy musí vybrat to nejlepší, pořídil mi funkcemi nabitý Janome Memory Craft 6600. Tehdy jsem si myslela, že ani všechny ty funkce nevyužiju, ale jak si teď cením jeho prozíravosti! I po deseti letech je pořád jako nový a poradí si s čímkoliv, od džínů, přes quiltované deky, až po klouzavé hedvábí. A že dostává obzvlášť posledních pár let zabrat.

Na jaký ze svých kousků jsi nejpyšnější?

Hmm… tohle bude remíza mezi mým zimním vlněným kabátem s výpuskovými knoflíkovými dírkami, ručně všívanou vyztuhou, a vůbec spoustou šití v ruce, a maturitními šaty, které jsem šila sestřenici z překrásné směsi hedvábí a viskózy třpytivě temně modré barvy.

Střih na kabát je z Burdy 12/2016. Měl typické minimalistické instrukce, které většinou nejsou moc k užitku, takže jsem musela spoléhat hlavně sama na sebe a další zdroje technik šití, jak už to tak s Burdou bývá.

Šaty jsem šila podle střihu Butterick 5708. Nebyly moc složité, zato to bylo poprvé, co jsem šila tak těsně padnoucí šaty na někoho jiného, nemluvě o důležitosti události, pro kterou byly určeny. Ale povedly se, myslím, skvěle, a sestřenice si připadala celý večer jako princezna, což bylo tou nejlepší odměnou.

Co byl naopak největší propadák?

Asi ty první výše zmíněné šaty, které jsem nikdy neměla na sobě a zkrátka to nebyla úplně šťastná volba látky. Taky jsem se letos v zimě pustila do blůzy podle střihu z Burdy, která má takový šálový šikmo střižený límec, který se vůbec nepovedl a výstřih se vytáhl… takže aktuálně čeká v koutě, až vymyslím, jak ji zachránit.

Kde nejraději nakupuješ látky?

Na Goldhawk road (londýnská ulice lemovaná asi deseti obchody s látkami) jsem byla v sedmém nebi, ale Londýn je bohužel trošku z ruky na pravidelné nákupy.

Pro úplety od Art Gallery a bavlny si ráda zajdu do Látky Mráz, na peonygarden a REVOART zase nakupuju skvosty od Atelier Brunette, a když hledám něco na speciální příležitosti, tak se hodí Evi látky and Pavelka (také na Vinohradech kousek od Evi látek). No a doslova za rohem od bytu mám nanitce, kde mají skvělý výběr úpletů a pěkné bavlny.

Čas od času se také odměním nákupem z některého anglického online obchodu, třeba nějakou krásnou látku od Lady McElroy z Minerva, případně Rifle Paper co. od Lamazi fabrics, nebo látky od Lisy Comfort ze Sew Over It.

Jaký střih využíváš nejvíc?

Zaručeně kalhotky Acacia od Megan Nielsen (Acacia knickers – střih zdarma). Už jsem jich ušila tolik, že ani nevím přesné číslo – skvělě se zužitkují zbytky úpletů a je to mezi mými kamarádkami celkem populární dárek. Kromě toho jsem ušila už hodně triček Agnes a jejich porůznu upravených verzí (Agnes t-shirt od Tilly and the Buttons)

Pokud jde o střihy pro tkané látky, hodně střihů jsem použila třeba dvakrát, ale nemám žádného jasného vítěze. Ráda zkouším nové střihy spíš, než u úpletových základních kousků.

Tvá nejmíň oblíbená součást šití…

Nemám moc v lásce stříhání jednotlivých dílů. Kdybych měla dost velký stůl a nemusela se plazit po podlaze, bylo by to možná jiné, ale takhle bych tenhle krok vždycky nejraději přeskočila. Také nemám moc ráda všívání zipu.

A co tvá nejoblíbenější?

Ráda odšívám záševky, protože ty dodávají každému kousku požadovaný tvar. Taky si celkem užívám šití záložek v ruce a začišťování šikmým proužkem v ruce. Je to takové meditativní a hlavně to už značí, že už se blíží chvíle, kdy se výtvor bude dát nosit.

Co si nejraději při šití pouštíš?

Často poslouchám podcast Love to Sew, nebo si pouštím nějaký seriál jako kulisu. Musí to být něco, co jsem už viděla, protože v podstatě nekoukám na obrazovku, ale mám ráda něco v pozadí.

Tišněné střihy, nebo PDF?

PDF. Jen díky tomu se mi do rukou dostanou střihy z celého světa, což je úžasné. Občas si dopřeju i nějaký tišněný střih, ale musí to být něco speciálního – naposledy jsem si takhle koupila střih London od Selkie Patterns v jejich kickstarter kampani, nejen abych je podpořila, ale i kvůli tomu krásnému obalu.

Jaký používáš šicí stroj?

Janome Memory craft 6600 – je báječný!

Máš nějaké další koníčky?

Jasně! Miluju hudbu (hraju na kytaru a na klavír, a taky ji ráda poslouchám), čtení, cestování, a ráda trávím čas s kamarády, ať už v útulné kavárně či hospodě, nebo někde na výletech. Taky mám ráda další kreativní činnosti – od malování keramiky po pletení, do kterého jsem se zase nedávno po dlouhé době pustila a rovnou si upletla naprosto obří šál Find Your Fade (a láká mě taky svetr Wool & Honey).